Vyplatí se používat originální náplně?
Každý, kdo si koupil do své domácnosti nebo do firmy tiskárnu ví, že její nákupní cena je jenom zlomek celkových nákladů na její provoz. Peníze vynaložené do náplní, tonerů a inkoustů mnohonásobně převyšují cenu samotné tiskárny.Vyplatí se tedy šetřit a používat laciné neoriginální a opakovaně plněné náplně, nebo používat dražší originály?
Je nám líto kupovat do laciné tiskárny drahé náplně?
Aktuální situaci na trhu zná na první pohled každý. S novým počítačem můžete u některých firem zadarmo získat i tiskárnu. I když je to do určité míry její cena započítaná v ceně počítače, finta její dostupnosti se skrývá v neúplnosti balení. Když obchodníci zredukují základní výbavu tiskárny s černou a barevnou náplní na polovinu (při čemž ponechají jenom černou barvu,která nezřídka bývá ještě poloviční-startovací), zisk z prodeje druhé (barevné) náplně, kde cena není zanedbatelná, vykryje to zcela hodnotu daru, mnohokrát i se ziskem. Zkuste se ve třídě nejlevnějších tiskáren porozhlédnout po cenách a může se stát, že za cenu nové barevné a černé barvy náplně získáte celou novou tiskárnu. Dostáváte se tak před otázku. Vyplatí se mi vůbec kupovat náplně? Nebo si jednoduše opět koupit celou novou tiskárnu a tu původní vyhodím do odpadkového koše?
Podobná situace může nastat i s levnými barevnými laserovými tiskárnami. I když jejich cena je na hranici 10 tisíc skutečně lákavá, po vytisknutí 1500 výtisků jednoduše zjistíte,že náplně jsou prázdné a je potřebné zakoupit nové. I když samotné zakoupené tonery vydrží 4500 výtisků,je jejich cena (za 4 barvy CMYK) bude v konečném důsledku výrazně převyšovat cenu nové tiskárny.
Spořivý použivatel se tak dostává na nelehkou cestu rozhodování? Investovat „velké peníze“ do originálního spotřebního materiálu, nebo sáhnout po lacinějším,i když možné méně kvalitních alternativě? Na tuto otázku si musí odpovědět každý sám.
Co vlastně od tisku očekáváme?
Každý má na tisk diametrálně odlišné požadavky. Pro jednoho může tisk znamenat koncept v jeho rozepsané knize pro jiné komentáře a „ruční“ opravy před finálovým vytisknutím díla v jeho digitální podobě, jiní potřebují tiskárnu pro tvorbu účtových dokumentů, jiní tisk fotografií či vyhotovení zpráv a analýz, které budou uzavřené v archívu i desítky roků pro jejich použití. Znamená to, že některé z vyhotovených dokumentů poputují takřka okamžitě do odpadkového koše nebo do skartovačky, zatím co od jiných očekáváme profesionální kvalitu a životnost tisku, která zůstane na papíře zachován ještě desítek či stovek roků.
V závislosti od toho, jaký osud a úloha čeká náš výtisk, se můžeme rozhodovat i při volbě vlastního řešení. Nesmíme však zapomenout, že současnost je jenom začátek celého procesu. Cesta a další život dokumentu se může ukončit jeho nechtěným samozrušením.
Není inkoust jako inkoust, není toner jako toner
I když by se na první pohled mohlo zdát, že mezi originálními inkoustovými náplněmi a opakovaným plněním přece nemůže být rozdíl, pravý opak je pravdou. Inkoustový výtisk je souhrn fyziky tisku, který je daný fyzikálními vlastnostmi inkoustu opouštějící trysky tiskárny a chemie,která začne vstupovat do hry v momentě, když se kapička dotkne povrchu papíru. I ta nejmenší změna ve vlastnostech inkoustu může zásadně měnit dosáhnutý výsledek. Neznamená to však,že by náhradní inkousty nebyli použitelné. Právě naopak. Aby však pracovali s maximální efektivností, museli by jsme pro každý z nich upravit software tiskárny tak, aby byl výsledek co nejlepší.
Mnohokrát se střetáváme s tím,že nesprávně naplněný zásobník inkoustu jednoduše vyteče do tiskárny s jejím absolutní zničením, nebo se vztekáme nad zasycháním některých trysek, když pár dní netiskneme. U laciné tiskárny, která je navíc mimo záruku, to nikoho nezarazí.Za 1000,-Kč či 2000 je možno si obstarat novou. O mnoho horší zděšení může nastat, když po pěti či deseti letech člověk zjistí, že narozdíl od fotografií vytisknutých originální náplní, které stále svěže září s plnými detaily, zatímco u těch, které byly vytisknuty alternativním inkoustem jednoznačně začnou blednout a s pomalým rozmazáváním ztrácet všechny detaily. Až se začnou vytrácet ze zemského povrchu zhmotněné vzpomínky, teprve tehdy zjistíte, že opravdu nebylo něco v pořádku.
Jenom v laboratoři je možné přesvědčit se o tom, jaký je rozdíl mezi inkoustem drahých a laciných náplní. Je pochopitelné že si renomování výrobci chrání svůj návod pro výrobu docela komplikované výroby inkoustů jako recept na Coca Colu před těmi, co vstupují na trh se skvělými cenami, ale můžou nabídnou tak akorát jenom „zabarvenou vodu“
Se zradou se můžeme však střetnout i při laserových tiskárnách. Pokud nemá toner požadované vlastnosti, může znečišťovat dráhu papíru, rázně zkrátit životnost tiskárny, či úplně poškodit její zapékání (fixaci). Člověk se tedy musí zamyslet nad tím nejdůležitějším.
Co chceme vlastně dosáhnout?
Každý chce použít náhrady získat úspory. Ten kdo používá drahé tiskárny, měl by rovněž používat taky spotřební materiál, který ji nepoškodí a nezkrátí její životnost. Zde hovoří všechno prospěch originálů. Pokud vyžadujeme trvanlivost výtisků a jejích kvalitu, která obstojí i před okem profesionála, volba je stejná. Platí to nejen pro dokumenty,které můžou v podnikaní rozhodnout, ale někdy i fotografie z našeho každodenního života. Málokdo by přece chtěl, aby jeho děti třeba s těžkostmi rozeznali na fotografiích, co vlastně mají znázorňovat. CD nosič s fotografiemi se ztratí a zničí se jednoduše. Papírová fotografie však přetrvává. Tak jako dnes už je problém přečíst 20 roků staré výtisky z jehličkových tiskáren, tak můžou na čitelnosti ztratit i vaše dokumenty vytisknuté lacinými náplněmi.
Naopak, když je tiskárna laciná, nebo tak říkajíc „zralá do šrotu“ a výtisky nehrají důležitou úlohu s dlouhodobou životností, bylo by hříchem nesáhnout po laciných alternativách.Hlavně když, jaksi není co ztratit.Mnohokrát se tedy jeví jít optimálně zlatou střední cestou.Stará tiskárna ze „sekáče “ s neoriginálními náplněmi pro koncepty a pracovní výtisky, a nová tiskárna vybavená originálním spotřebním materiálem pro výtisky, na kterých nám skutečně záleží.
Podvody je možné střetnout všude
Každý a všude chce vydělat, marketing vstupuje do každého businessu - i do toho se spotřebním materiálem pro tiskárny. Kdo si náhodou zapnul televizní přijímač v čase, kdy ho zapínají převážně důchodci a nezaměstnaní, ten mohl narazit na nabídku v „telekrámě“, která přesvědčuje o jedinečné sadě na plnění náplní do libovolných inkoustových tiskáren. Dozvíme se z ní také, jaký je svět skvělý, pěkný a jednoduchý. Nedozvíme se však, jak je možné vyrobit univerzální inkoust pro tisk,který zvládne bez problémů překonat vysoké teploty při tlakové technologii thermal inkjet a rovněž efektivně zapadnout i do tlakových hlav v piezoelektrických systémech. To je jako tankovat jeden druh benzinu do sekačky, motorky, letadla a všech typů automobilů současně. Jinou zradou je oklamání spotřebitele o celkové výtěžnosti obsahu náplně. Značkoví výrobci používají různé měření s rozdílným pokrytím, kvalitou tisku a použitou metodou měření. Vzájemné přepočty jednoduše neexistují. Při troše snahy však je možné porovnat počet dosáhnutých výtisků s originální náplní a její náhradou.O třetinu lacinější neoriginální náplň tak může vytisknout jenom půlku výtisků v porovnání s originální náplní. Rozdíl je také v tom jestli nová inkoustová náplň obsahuje pouze inkoust nebo i nový tryskový systém a u tonerů jen prášek nebo i světlo citlivý válec.
Dalším druhem podvodu je, že jsou neoriginální náplně zabalené s nápadně podobným designem, zabalené do stejné obalové techniky jako originální s tím, že je jejich cena podobná. Za „těžké“ peníze tak můžete dostat jenom druhotřídní zboží.
Kde je tedy řešení nekonečného sporu?
Samozřejmě jenom v chladné hlavě a rozvážnosti. Nejlevnější tisk je jehličkový, potom laserový a nakonec inkoustový. Používat tiskárnu k tomu, k čemu byla určena, hlavně ji nepřetěžovat! A nakonec nesmíte hodnotit jenom cenu náplně nebo toneru, ale i náklady na servis, změnu životnosti tiskárny,to že chcete tisknout a netisknete a podobně. Ti, kteří se popálili na svých laserových tiskárnách v minulosti asi ví, o čem je řeč. Naopak domácí grafomani, výzkumníci a ti co vyhotovují velké množství pracovních náhledů, které putují rovnou do koše vědí, že použitím alternativ ušetřili nemálo peněz. „Za ušima“ však mají nejvíc ti, kteří všechny techniky kombinují. Není jen černá a bílá. Existuje i fialová.
